Po dvouleté pauze, ve které se s KORN stačil rozloučit kytarista Head, zde máme zbrusu nový kotouč, kterým se tato americká kapela bude snažit navázat na svou úspěšnou minulost. Album „See You On The Other Side“ bylo od počátku jeho nahrávání očekáváno s velkým napětím a bylo mu přisuzováno mnoho přívlastků - zlomové, jiné - ať už kvůli zmíněné personální změně, či faktu, že svůj dnes již letitý styl kapela dotáhla na albu „Untouchables“ do maxima. Z toho plyne, že minulému a ne zas až tak zlému, ale hodně podceňovanému „zrcadlímu“ albu nezbývalo než maličko paběrkovat. Faktem zůstává, že novinka je skutečně nablýskanou novou cestou, i když ne až tolik odkloněnou od původní, skrze kukuřičná pole vedoucí staré dálnice.

Největší rozdíl novinky oproti předešlým albům vidím v upozadění rytmické sekce na úkor moderních umělých zvuků. Dle očekávání je album opatřeno prvotřídní produkcí. Prim hrají nosné melodie klenoucí se nad ne až tolik hutnou, zato však barevnější zvukovou masou. Skvostné post-gotické aranže dodávají nahrávce atmosféru alb MARILYN MANSON. Ano, nový KORN svůj burácivý výraz zjemnili a v určitém smyslu zklasičtěli. Nejde jim už tolik o intenzitu, jsou méně hysteričtí, nebouří, vše je podřízeno čitelným moderně metalovým skladbám. Spolu s kytarami kolikrát zní i synthy přísady, které dochucují a zjemňují zvuk směrem k větší líbivosti. Definitivně pryč je zatvrzelá syrovost z počátků dráhy KORN. Co tedy nahrávce vytknout? Snad jen to, že se kapele nepodařilo zhotovit kolekci tak zásadní, plnou neotřelých nápadů, nabitou od začátku do konce prvotřídními skladbami, tak, jako tomu bylo v případě alb „Issues“ nebo „Untouchables“. Novinka sice tyto alba překonává co se týče nablýskaného zvukového kabátku, je ještě o poznání bližší mainstreamu, avšak bohužel třetina skladeb na ní umístěných za písněmi z před pěti let kvalitativně zaostává. I přes citelnou prvoplánovost části nahrávky je však určitě i zde z čeho brát.

Hned úvodní singlová „Twisted Transistor“ nasadí laťku hodně vysoko. Nápaditá melodická věc s nepřeslechnutelným refrénem jakoby dokonale reprezentovala celé album. Následuje kytarový bagr „Politics“, který řádně rozčísne syntetickou atmosféru. Před třemi lety Jonathan Davis neskrýval nadšení z mansonovské „grotesky“ a právě MARILYN MANSON je zcela zřejmou inspirací krvelačné písně „10 Or A 2 - Way“. Jeden z největších taháků, plynulá, temně orchestrální „Throw Me Away“ nás uvede do nejsilnější fáze celého alba, kterou je trojpísňové jádro „Throw Me Away“, „Love Song“ a „Open Up“. Prostřední „Love Song“ působí jako řádně zhutnělý hit z repertoáru BACKSTREET BOYS, jehož refrén dotažený až na hranici kýče se zarývá hluboko do povědomí. To samé mohu říct i o stadionové „Open Up“, která je zřejmou ukázkou toho jak příjemně může znít popový popěvek nadopovaný rukopisem KORN. Zajímavé je občasné propojování skladeb podivuhodnými zvuky a strašidelnými mezihrami, kde není nouze ani o typické skotské dudy. Vím, pro KORN nic originálního, ale zde se tyto vsuvky zkrátka povedly. Rytmická „Getting Off“ působí v slokách nenápadně, tuctově, mohutně se vzedme až v jednoznačně pojatém refrénu. To samé ještě však ve výraznějším měřítku platí o „For No One“, která je zde mým absolutním favoritem. Tyto skladby by mohly sloužit jako ukázkové záležitosti celého alba „See You On The Other Side“ – moderními zvuky napěchovaná sloka, v níž rytmika i kytary jen tak jemně přizvukují, Jonathanův hlas v slokách plný zadržovaného napětí, vystřídá bombastický refrén a skladbě jakoby bylo náhle umožněno vykvést. Nejpřekvapivější je závěrečná „Tearjerker“ – smutná, něžná věc postavená na líně plynoucích synthy zvucích a křehkém Davisově přednesu ve stylu DEPECHE MODE.

KORN nahráli album, které částečně posunulo jejich výraz k obecnému pojetí současného moderními zvuky napěchovaného mainstreamového rocku. A troufám si tvrdit, že jen málo alb je opatřeno toliko skvostným zvukem a produkcí. Příjemně poslouchatelné skladby jemněji zaranžované s jednoznačným úmyslem běžet start – cíl mají velkou schopnost dostat se ihned pod kůži. Jak vydrží zkoušku časem však zatím odhadnout nedokážu. Každopádně přes své nesporné kvality není „See You On The Other Side“ takovým monolitem jakým bylo např. album „Untouchables“. Je však i přes zhruba srovnatelnou kvalitu s minulou deskou „Take A Look In The Mirror“ albem pro tuto kapelu jednoznačně přínosnějším a svěžejším, které je do tvorby KORN schopné vnést nové impulsy a dokáže naznačit nové cesty.